Stat Chiapas, San Christobal de las Casas, 23.2.

Stat Chiapas, San Christobal de las Casas, 23.2.

Postby Admin on Wed Feb 23, 2011 2:21 pm

Od rana prejizdime z Oaxaca do San Christobal. Silnice se klikati horami, nastesti jede ridic rozumne. Klesame dolu, suche kopce porostle kaktusy se meni v udoli s vysokymi palmami. Obas na uboci kopce v radcich vysazene agave, ze kterych se vyrabi tequila a mezcal. Driv taky papir, na kterem jsou sepsany aztecke kodexy. A sisal, na nejpevnejsi lana pred silonem. A jehly a nite a ...

Je porad vetsi horko, pri zastavkach uz je venku slunce docela neprijemne.
Musime si davat pozor, abychom se pri foceni kaktusu neseznamili s nekterym ze 700 druhu prevazne jedovatych hadu. Obas v suche trave neco leze, zatim pokazde jesterka.

Hornata krajina je zajimava, spicate kopce jsou mlade, nekde hole s ruznymi barvami hliny a skaly, jinde zarostle nizkymi keri a vysokymi kaktusy. Sem tam kosata pinie. Mezi kopci hluboka prikra udoli.

Splhame zas nahoru, serpentiny po ubocich kopcu vytrvale stoupaji. U kazde druhe vesnice zatarasy, vladni vojaci se samopaly, zbezny pohled do autobusu a kontrola dokladu ridice. Jsme v kraji Zapatistu. Pred par lety zastavili autobus tehle cestovky a pruvodce jim musel odevzdat vsechny penize zajezdu, jinak by mu usekli macetou ruku. Spis nez Zapatiste to pry urcite byli obycejni lupici, ale podezrivam pruvodkyni ze sympatii k levicakum.

Ted jsou nad nami tezke cerne mraky. Kdyby nebylo obdobi sucha, cekal bych bourku.
A uz leje.

San Christobal lezi v udoli ve vysce 2160 m, vecer po desti tu je docela chladno, na mikinu a vetrovku. Mesto je nadherne, s jednopatrovymi kolonialnimi domy v ulicich kolem centralniho namesti. Klenuta podloubi, barevne fasady a precnivajici tramy strech. V patre jedne z mnoha kavaren jsme si dali lehkou veceri, dva kytaristi dole skvele hrali.

Drobna vada byl pokoj v jinak hezkem hotelu hned u namesti. Pry nebyly vetsi, dostali jsme krcalek s jednou sirsi posteli, na zemi neni misto ani na bagly, umyvadlo je v koute u postele protoze se neveslo do koupelny. Budiz. Kdyz jsme se vratili z vecere, byly dvere do pokoje pootevrene. Snad se nic neztratilo, vsechny penize a doklady nosime s sebou, ale zamek poradne nefungoval a petlice na zavreni zevnitr byla odsroubovana. Ja jsem se rozbesnil, Misa prekladala do spanelstiny a najednou mame obrovsky triluzkovy pokoj co se da zavrit. Dobrou noc.
Admin
Site Admin
 
Posts: 21
Joined: Tue Jul 22, 2008 8:47 am

Return to Mexiko

Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 1 guest

cron