Kanon Sumidero a indianska vesnice Chamula 24.2.

Kanon Sumidero a indianska vesnice Chamula 24.2.

Postby Admin on Thu Feb 24, 2011 3:42 pm

Ctvrtek rano, vyjizdime ze San Christobal do kanonu Sumidero.
V kanonu je desitky kilometru dlouha prehradni nadrz, po ktere se jezdi na rychlych motorovych clunech. Dostavame cervene plovaci vesty, asi aby nas krokodyli lepe videli, kdyz se prevrhneme.
A prvni dva pekne kousky se po par stech metrech jizdy rozvaluji na brehu. Tak 4 az 5 metru dlouzi, otviraji tlamu kdyz se clun priblizi a zastavi. Mozna jsou na motorek.

Clun jede opravdu rychle, steny kanonu se priblizuji a zvedaji do vyse. Z 900 metru vysoke skaly skakali indiani i s rodinami, kdyz je obklicili Spanele. Pod hladinou dalsich 100 metru.

Steny kanonu jsou dole porostle tropickymi stromy a krovinami, nahore hola zluto hnedo svetla skala. Nad nami krouzi hejna cernych kondoru krocanich. Kdyz nekrouzi, sedi v hejnech na tromech nad vodou.
V nejvyssich vetvich pod skalou vidime skupinu opic. Zastavime u brehu a opice skacou mezi stromy smerem k nam. V bezpecne vzdalenosti zustanou v korune stromu, jedna ma na brise mlade.

V obdobi destu vytvari na jednom miste vodopad na skale previsy porostle zelenymi listy. Tvori nekolik desitek metru vysoky tvar co skutecne vypada jako vanocni stromecek.

Na zpatecni ceste vidime plavat velkeho krokodyla. Zastavime a on kousek od nas vyleze na plovouci kmen. V tlame drzi kus bile ryby nebo vymacena streva.
_______________________

Indianska vesnice Chamula rozhodne nevypada spinave nebo zanedbane. Ne ze bych zanedbanou vesnici cekal prave u indianu, ale tohle je extremne chudy kraj i na mexicke pomery. Pravda, svycarska viska to neni, ale kolem Prahy jsou horsi. Hranate male barevne domecky, mezi nimi vybetonovane ulice.

Hrbitov u stareho kamnneho kostela ma barevne krize. Bile deti, modre a zelene dospeli, cerne starci a starenky.
Jsem rad, ze nejvic je cernych.

Kostel u namesti je zvenci trochu nezvykle barevny, naprosto nezvykly je ale uvnitr.
Na zemi u zdi rozsypane vonave jehlici, vsude hori snad tisice malych svicek. Svati v barevne obleceni v zasklenych vitrinach, kdyz nektery nedela dobrotu, je svlecen a postaven do kouta. Na zami kleci a odrikavaji modlitby prevazne indianky, sem-tam na zadech dite a pod pazi kohouta. Az uprosi svateho aby prenesl nemoc z ditete na kohouta, tak do zariznou.
Mezi tim vsim prochazeji turiste. Nemam z nas dobry pocit.

Venku Misa rozdava bombony a mandarinky, deti se tim nechaji uplatit k foceni. Obcas se necha vyfotit i indianska prodavacka u stanku s vlnenymi rucne tkanymi ubrusy a oblecenim, kdyz si neco koupime. Potrebujeme tech fotek tolik?
_______________

V podvecer se opet prochazime po San Christobal. Nasli jsme par kostelu a nekonecny trh. Neni nam jasne, jak ty "drobnosti" dovezeme. Zatim se do autobusu vejdou.

Ted sedime U tlusteho kocoura (ve spanelstine poeticky Gato Negro) a cekame na rybu a kus flakoty. Tyhle mistni hospudky prenest do Prahy, mohli bychom dat sbohem soho.

Pozde vecer skoncime na namesti. Sedime pod podiem, nahore hraje kapela, ze ktere jsou nejvic slyset trumpety. Ty do Mexika privezl Maxmilian II. spolu s ceskymi muzikanty. Od te doby jsou trubky Mexicky narodni nastroj :-)
Ukazame Mexicanum jak se krouzi valcik a polka, oni zase vali sambu a chacha.
Admin
Site Admin
 
Posts: 21
Joined: Tue Jul 22, 2008 8:47 am

Return to Mexiko

Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 1 guest

cron